Francois Duc de la Rochefoucauld
Štěstí si vyžaduje víc charakteru než neštěstí.
Nikdo není tak nešťasten, ani tak šťasten, jak si namlouvá.
Sebeláska je největší ze všech lichotníků.
Říká se tomu láska. Ve skutečnosti je to jen nezřízená touha ovládat a vlastnit druhého člověka.
Kdo umí odolat láskám náhodným, umí horoucně a vytrvale milovat v lásce opravdové: slabé povahy, kterými neustále zmítají nějaké city, je téměř nikdy neprožívají doopravdy.
Nedůvěřovat přátelům zahanbuje víc, než být jimi klamán.
Lenost vládne stále našim citům, vášním i radostem.
Není hloupější přání než být vždycky nejchytřejší ze všech.
Každý si stěžuje na svou paměť, nikdo na svůj rozum.
Milujeme vždycky ty, kteří nás obdivují, ale ne vždy ty, které obdivujeme my.
Ten, kdo opravdově miluje, skoro nikdy nepozná, kdy ho ten druhý milovat přestal.
Nepřístupnost žen je jen vytříbený doplněk jejich půvabu.